O tom přemýšlím, jestli je tohle život.
Ale aspoň mne baví ta práce, i když to jsou děsný hoňky a po noční sotva dojdu dom. Jsem sestra.
Zase mne to naučilo, že se svět nezboří, když nechám ve dřezu nádobí nebo v pračce vydrží prádlo o hodinu déle, protože se jdu s Vášou projít. Prostě i v té nouzi se mi vymezí priority. Ovšem pořád někde kus chybí. Pořád mám pocit viny, že se nevěnuju dostatečně dítěti, manželovi, někdy mám pocit, že jsem to v práci flákala a o času na své doktory si můžu nechat zdát...A nějaké vzdělávání k udržení kvalifikace je utopie
U nás není zvykem chodit v prac. době k Dr. To by někdo odřel za mě.
Je to divný kus života, těším se až Váša povyroste. Zatím je to "život v běhu". Logistika musí být dokonalá. Naštěstí je v tom zastoupení na manžela spoleh
Na Štědrý den a 25.jdu na noční, myslím, že si Vánoce užiju smysluplně.
Děkuju, přeju Ti také klidné prožití vánočních svátků