Přidat odpověď

Mám dnes takový splín - dcera(3 roky) je raději s babičkou, než se mnou a tatínkem. Babička bydlí vedle nás, je rozmazlovací a hodně se dceři věnuje. Má trpělivost, je hodná, hodně dovolí. Je s ní bžunda. Dnes jsme šli na vánoční besídku do školky - dcera tam chodí chvíli a jen obden, takže na podiu jen tak postávala a průběžně do publika provolávala:"Babííí, pojď sem!". Necítila se tam, je taková neprůbojná. Ale mrzelo mě, že nevolala mě, i když jsme tam stály obě. Neustále chce u babičky spát, musím to hlídat, aby to bylo max. 1x týdně. Vymýšlím program, aby se mnou nebyla taková nuda. Ale je fakt, že jsem nevyspalá a protivná, že často křičím a že nedovolím tolik, jako babi. Řešíte někdo něco podobného?
Já jsem na jednu stranu ráda, že mají děti úžasné prarodiče, ale někdy mě mrzí, že to u nás takhle je...