Ivko, je to přesně tak - nestíhá se vůbec NORMÁLNÍ život. To prostě ani nejde, když jsou oba rodiče devět hodin denně mimo domov. Já jsem se například letos v létě nebyla ani jednou s dětmi koupat u rybníka. Když jsem s nimi byla ještě doma, jezdívali jsme denně, pokud bylo počasí, ale co pracuji, tak to prostě vůbec nevyšlo (pracuji i o víkendech). A tak je to se vším. Padám na ústa, stejně jako tu píší ostatní, spím max. šest hodin denně, a to manžel je zlatý, je ochotný se o domácnost podělit - jenže jak už tu také někdo psal, ochota je hezká, ale většinu věcí si stejně musím radši udělat sama. (Což ovšem nestíhám, práce se kupí a kupí - kolikrát by i zbyl čas, ale nezbývá už energie
) A čas na sebe nemáme žádný, máme každý jinou pracovní dobu, míjíme se. O děti je postaráno snad dobře, tomu věnujeme veškerou energii, ale pohodový rodinný život to rozhodně není, je to boj o přežití. Nepracovat vůbec si bohužel nemohu dovolit, ani bych už nechtěla, ale sním o polovičním úvazku. To je jediná cesta k normálnějšímu žití, snad mi to už brzy vyjde.