Autorka chtěla poukázat na skutečnost, že dnešní Vánoce ztratily původní význam = radost z narození Spasitele a nahradila je povrchnost (reprezentovaná převážně konzumem). Ježíška není třeba nikomu nutit, jen by si všichni mohli uvědomit, že křesťanství naši kulturu formovalo naprosto zásadně a není možné se začít najednou tvářit, že sem nepatří. Totéž platí o Vánocích a jejich původním (myslím křesťanském) smyslu. Autorka text napsala poněkud kostrbatě a použila v něm řadu klišé, proto je snadné se do ní navážet. Nicméně její sdělení beru alespoň jako sympatickou snahu zamyslet se nad celou tou šaškárnou - kupovat dárky pro dárky (i když nevíš co, něco tomu strejdovi prostě koupit musíš), péct a uklízet, aby se neřeklo atd. - a možná i jakýsi pokus o únik z tohoto stresujícího kolotoče. Mch. to je úkol vskutku nelehký, a to jak kvůli vlivu okolí, zbytku rodiny, kamarádům vašich dětí, tak i prostému konformismu, ke kterému jsme přece od malička vedení
.