Přidat odpověď

Jano, špatně jsi četla. Psala jsem téměř v každé domácnosti a bylo to myšleno tak, že v téměř každé domácnosti prostě něco je. Když to nejsou svršky, tak je to netolerance nebo nedochvilnosti nebo workholik nebo egoista nebo lenoch nebo alibista nebo flegmatik nebo ...... Prostě všude něco je. Lidé jsou prostě rozdílní a prostě se běžně děje to, co se druhému nelíbí a jak jsem už psala, je na každém, na jeho povaze, jak se s tím popere. A kdo říká, že problémy, ač malinké nemá, pak lže. Tím nemyslím Tebe, ale všeobecně. Moje teta doktorka, můj strýc doktor. Celý život neměli problémy, žili klidně, vychovali dva kluky, vše ok, ale...... žijí spolu doposud, ale tiše se nenávidí. Nikdy si nedokázali říct, co jim na druhém vadí. Jen si v tichosti tolerovali ty svoje "chybičky". Nikdy nebudu učit své dítě velkorysé toleranci, budu ho učit otevřenosti, i za cenu toho, že se kvůli tomu bude muset hádat.