Pípalko,
a mně zase to mluvení o sobě v třetí osobě nevadí, občas jsem to dělala (ne pořád, fakt jen občas). Taky jsem občas zdrobňovala (ručičky, hele vláček a tak), ale nikdy jsem nešišlala, na to mám alergii, a mykat mě nikdy nenapadlo.
Myslím, že to mluvení ve třetí osobě občas má svůj smysl (ale to jsem tehdy fakt neřešila), kvůli jistému zpřehlednění řeči pro malé dítě - zrovna teď jsem se setkala s (pětiletým) kloučkem, který používá výraz "já" o tatínkovi, zároveň ho začal používat o sobě. Je to úžasné, když člověk slyší, jak to dítě povídá: "Já mám žízeň. Já si udělám kakao." Otec nic. "Já si udělám kakao!!!" Otec pořád nic... "Já jsem hluchý!"