Přidat názor k článku Markýz de Sade junior

Milá Jano Rybo. Pořídit sourozence jako varianta psychoterapie - ano, i my to tak udělali, když náš syn nespal, projevoval známky hyperaktivity, neposlouchal a tvrdě si vyžadoval svou. Taky nás kousal - evidentně jako projev velmi silné emoce, se ketrou si nevěděl rady, nikoliv zábava z ublížení na těle.
Nám to vyšlo. Ke svému o téměř 2 roky mladšímu bratrovi se choval hned z počátku moc mile, teď, po nástupu do školky, poněkud lhostejně (velký chlap x mimino :))
Ovšem při čtení Mintyna příběhu mě zamrazilo: Ježíši, co kdyby to nevyšlo?! Myslím, že pokračovat v myšlenkách by mě přivedlo k těžké nevolnosti a každý si to umí představit sám.
MIlá Monty! Pokud další dítě nechcete jen pro ně samé (výhradně), ale rovněž coby terapeutickou pomůcku (nadsazuji), raději počkejte, až jak se Váš "veselý" synek bude vyvíjet. Našeho syna to nějak přešlo samo, i masochistické mlácení hlavičkou o nábytek (teď si ovšem stejným způsobem ubližuje ten druhý, když něco nedostane). Prostě hledejte dál, zkoušejte a hlavně: vytrvejte! Budu Vám držet palce!