já nad tím přemejšlím...
-já ho mělq ráda pořád, jen to občas přecházelo v nenávist, která zas pak přešla do lásky, nevím...
Strašně mě rozčiloval,vytáčel,vytáčí, nenávidím ho, miluju, vlastně mám k němu dodnes zvláštní vztah, možná trochu jinej než k ostatním dětem....Nevím, jak to popsat, moje další dvě děti jsou takovýty milý, krásný, jednoduchý děti, bezproblémový, oblíbený, takový ty ideální
, je tak lehký je mikovat....
Ale tohle jsem si vypiplala, vyřvala, ochránila, protrpěla, nenáviděla,milovala,ty emoce byly u něj vždycky jako houpačka, nakonec jsme to brala jako výzvu, něco co chci dokázat..
A jak jsem psala, je mu jedenáct a někdy mě tak s....
, že byhc ho nejradši prohodila oknem..Ale už nám to většinou spolu jde, máme k sobě silnej vztah...
A ten rybí tuk,já mu dávala to béčko, už nevím, co přesně, jdu mrknout na složení....