Přidat odpověď

Rybano, a zkoušela jsi během vztekání odpoutat jeho pozornost úplně na něco jiného ? Nějakou činnost, kterou má rád (číst pohádku, vařit, mazlit se ?). Kašli na pevné objetí, je to jen teorie. Já mám dneska už skoro 19 letého kdysi hyperaktivního syna, který mě pěkně vycvičil. A jak tu už někdo psal, když se mi po 6 letech narodil mladší syn, který je bez problémů, považovala jsem to za zázrak.
Velká pravda je taky to, že děti reagují nanaši náladu, takže, když na něh křičíš a jsi nervní, reaguje stejně a vlastně se nemůže zklidnit.
Neboj přejde to, ale jsou to návaly na nervy. Stálo mě to 1. manželství, ale děti pro mě byly vždycky na prvním místě (to říkám kvůli tomu odporu k psychologům ze strany manžela). Taky se jedná o tebe, jak s malým pracovat a naučit se, jak máš ty v danou chvíli reagovat.
Hodně štěstí.