Já bych řekla, že to je chyba žen, ne mužů. Proč by namáhali mozečky, když nemusí a všechno jim je servírováno pod nos. Já neservíruju, nějak na to nemám kapacitu. Když bych měla být v 8,15 ráno na nádraží s dětmi, asi se rovnou podívám na další spoj, protože se obávám, že bych to nestihla /je to moc brzy/. Na dovolenou balíme skutečně 15 minut stylem - kdo si co vezme, to bude mít. Den dopředu balím pouze pasy, doklady o pojištění a peníze - to je důležitý. Můj manžel je schopen sbalit sebe i děti a navíc děti jsou naučené si svoje oblečení hlídat, tudíž by si ani za nic nevzali na sebe věci toho druhého.
Jinak manžel má schopnosti ptáků - kdekoli se dokáže zorientovat i bez mapy a nějakým, pro mě záhadným způsobem, trefí tam, kam potřebuje. To nechápu. Já se naopak dokážu ztratit i v obchodě