Přidat odpověď

Natali, rozumím ti, co jsi mi chtěla říct. Taky jsem o tom uvažovala...ale prostě pokud by to nedopadlo, tak za pár týdnů by to bylo o dost horší...už by to bylo zase víc citovější...nevm, jestli mi můžeš porozumět. Ale věř, že nejsem silná a je to pro mě to nejtěžší, co jsem v životě musela rozhodnout. A taky se bojím, jestli to zvládnu, jestli se psych. nezhroutím před a neuteču.Nikdy jsem si nemyslela, že tohle rozhodnutí ti udělá s psychikou to, co mně udělalo.Strašně to bolí a asi vždycky bude. Ale prostě to cítím tak, že to bolí mě...nechtěla bych, aby to bolelo i ostatní z rodiny. Přeju všem, ať tohle nikdy nemusí řešit. A řeči typu měli jste být zodpovědnější...nejsou opravdu na místě.