Přidat odpověď

Jde jen o to uvědomit si, že hněv a schopnost bojovat má i svoji dobrou stránku, když chrání to dobré, co by mohlo být zničeno. Spravedlivý hněv a rozhořčení, když ti někdo násilně zasahuje do tvého prostoru, je dobrá věc, protože dává sílu jednat a ochránit se. A to je naprosto v pořádku. Umět si chránit svůj prostor je naše zodpovědnost a určitá míra zdravé agresivity je v tom darem a velkou pomocí.
Teprve ta násilná, slepá agresitiva, která druhého a jeho hodnotu vůbec nevnímá, ta je strašná. Ale vnímat hodnotu druhého a mít k němu úctu je něco, s čím se začíná u sebe... a ten, kdo si dokáže vážit sám sebe a nedovolí, aby si z něj "silnější" okolí dělalo hadr na podlahu nebo otloukánka, bude mít úctu k sobě i k druhým a nebude mít žádnou potřebu být agresivní zbytečně. Agresivní lidé jsou většinou slaboši. Tak se neboj dceru naučit, ať je silná a klidně ať umí taky ukázat zuby a drápy :o) A jestli to není její přirozenost, o to víc se jí bude takové rozšíření možností hodit :o)

...Jen jsem teď přelítla, co jsi v diskusi psala a myslím, že vedeš svoji holčičku dobře, když ji po malých krůčcích učíš, aby si uměla stát za svým a nedala se. Držím palce