Přidat odpověď

Myslím, že je to mnohem složitější- to dokázat žít bez svých dětí.
Máme známé, kteří jsou na rozvod- rozuměj hrozné vztahy - horší a horší. Zpočátku chlap (nevěrník) dělal ramena, že rozvede-li se manželka v klidu a pohodě nechá jí a dětem byt. Postupně si ochočil a zpracoval, rozmazlil děti ve svůj prospěch(ona byla ta zlá, která chtěla vychovávat a která do toho nechtěla zatahovat děti, páč jsou dle ní v blbých letech...) a nyní to vypadá tak, že pracuje na tom, aby se zbavil i jí. Co potom? Půjde pryč a pak věřím, že ji bude spousta lidí obviňovat, že odešla od svých dětí, ale má se nechat psychický týrat/vydírat - já bych se bála, že podobný typ chlapa ji jednou může týrat i fyzicky...

Kamarádka se rozváděla a její manžel jí řekl, že podplatí křivé svědky, aby dosvědčily, že si domů vodí cizí muže... a že přijde o dítě úplně...

Sestra kamarádky, je taky držena v šachu "dětmi" resp. péčí o ně a že může skončit bez nich...

Popravdě doufám, že tohle nebudu nikdy prožívat a že nikdy nebudu zbavena "vidět je jak rostou..."