No, jestli někdo jedná podle toho, co je moderní, v tak závažné věci, jako je mít dítě, tak je to chudák...
Jakýkoli fundamentalismus v tomhle směru je směšný. Kdo by chtěl komu předpisovat, jak si to má zařídit? Mé dítě je se mnou od rána do večera, hlídané bylo za rok a půl tolikrát, že bych to spočítala na prstech jedné ruky, a to nejdéle 5 hodin v kuse.
Sotva by se tedy našel někdo, kdo by mohl říct, že s dítětem tráví víc času, než já ;o)). Přesto myslím, že mohu zodpovědně prohlásit, že:
- malá by bez úhony přežila, kdyby ji každý den dejme tomu na dvě hodinky měl někdo jiný. Pro ni by to byla vítaná změna a já bych mohla jít spát ve dvě ráno a ne až ve čtyři.
- domnívám se, že na dítě myslím maximálně a sebe občas odbývám. Ale kdybych na sebe nemyslela vůbec a "nesobecky" se zaměřila na dítě, byla bych z toho pěkně otrávená, což by se nutně zase na dítěti odrazilo.
- také se domnívám, že doba většinu povinností okolo dítěte by měl člověk vykonávat radostně, nikoli s pocitem, že "se obětuje". Je to náročné období a my v něm prostě MUSÍME pečovat i o sebe, protože bychom to prostě po celé ty roky nevydržely. TO znamená, že musíme někde dobíjet energii. Když někoho dobíjí práce v domácnosti a s dítětem, je to prima, ať se toho drží. Když někoho dobíjí práce, ať se jí taky drží. Já nevidím nic špatného na tom, když je někdo "matkou na plný úvazek", pokud je to její volba. A zrovna tak, když chce některá pracovat, tak ať pracuje, když je potom z toho doma spokojená a svoje pozitivní naladění přenáší i na dítě.
Zkrátka a dobře - je blbost se řídit podle jakýchkoli "moderních trendů" a je třeba mít sílu prosadit si to podle sebe.
Evo, trochu ti rozumím v tom, že ty trendy jsou takové "ryc a nebo nic", dřív kdo nebyl s dítětem nejmíň tři roky doma, tak byl špatný, dneska to vypadá, že kdo je s dítětem tři roky, doma, je ten špatný... Ale kašleme na to, přece se nenecháme v tak důežité věci ovlivnit někým cizím.
A trochu mi tam chybí, co tatínek? Matka musí, matka je povinna - a kam se vytratil tatínek?
P.S. Já jsem vlastně s malou doma z čirého sobectví - nechtěla bych se připravit o ty chvilky, kdy objevuje svět, ale nevím, zda to nedělám spíš pro sebe, než pro ni...;o))
Předchozí