Přidat odpověď

Marie, musím s tebou souhlasit, že je velmi těžké až nemožné pochopit to, co člověk neprožil.... i když jsem něco podobného po "odhalení" řešila bohužel na té druhé "straně barikády", takže trošičku, něco málo o daném problému snad tušit můžu.

Nicméně, když někdo zakládá diskuzi na určité téma, předpokládám, že chce slyšet (číst) co možná nejrůznější názory a pohledy na dané téma. Všichni, co do diskuze přispívají, pak nemusí souhlasit s názory těch ostatních... a o tom to přece je... je přece super, že každý má na něco jiný názor, že naše názory jsou rozdílné (jsme každý ovlivněný výchovou, vzděláním, prostředím, ve kterém jsme vyrůstali a v němž v současné době žijeme a dalším)... myslím, že kdybychom tu všichni souhlasili se všemi, tak vůbec nemá smysl o něčem diskutovat, ne? Právě v rozdílnosti názorů je to bohatství... a záleží na každém z nás, co si z toho vybere, nad čím bude přemýšlet a nad čím mávne rukou.

Takže na druhou stranu, nemohu souhlasit s tím, že se nehodím do téhle diskuze. Na jakékoliv téma si každý může přeci udělat svůj názor a též jej obhájit (také jsem zakládala diskuzi, kam přispívali i ti, co se s daným problémem nikdy nesetkali a zřejmě v budoucnu ani nesetkají, ale i jejich názory jsou přínosnými a i když s mnohými třeba nesouhlasím, tak si je velmi ráda přečtu a zamyslím se nad nimi). V dané chvíli mám na předestřený "problém" názor ten, co jsem zde napsala. Život mě však naučil, že "nikdy neříkej nikdy", takže možná bych psala něco jiného za pár let, kdy by byla moje životní zkušenost jiná..... kdo ví. Nicméně za tím, co jsem napsala si stojím