Ahojky Jano :-)
Taky mam takovy pocit. Jeste se mi nikdy nestalo, ze by mi nekdo nepomohl. Vetsinou se lidi nabizeji sami, obcas se sice na chvili zastavim a rozhlizim se po vhodne "obeti", ale malokdy cekam dele, nez minutu, dve. Jenom jednou, jedinkrat mi pani, kterou jsem poprosila o pomoc odmitla, ale to bylo u Motola a ona pry byla po operaci a musela se setrit.
Problem jsem mela akorat, kdyz jsem byla poprve tehotna a jezdila jsem do prace MHD a to v dobe po povodnich. Tenkrat me nikdo nepustil sednout, ale vetsinou to bylo proto, ze jsem se dostala maximalne na schudky a hustota cetujicich byla takova, ze bych se k mistu k sezeni mohla dostat tak mozna levitaci.
Ted se vzdycky mile usmeju a je to v pohode, nabizeji se i pubertaci, od kterych bych cekala tak kopanec ze schodu a ne pomoc :-) A to bydlim v neosobni Praze plne arogantnich lidi ;-))
Předchozí