Musim rict, ze me tahle odvracena strana rodicovstvi velice zaskocila. Kdyz porovnam tu kladnou s touto odvraceonou, tak vzhledem k me uzkostlive povaze bych rekla, ze je ta odvracena vetsi a mozna bych dneska s timto poznanim volila deti nemit. Mam strach, ze uz to neni jen velky strach, ze uz je to fobie. Porad se mi v hlave mele, ze to nezvladnu jednou az dite povyroste a nekam pujde samo. Ted ho mam porad u sebe, takze jedinou panickou hruzu mam v aute, autobuse, letadle. Kdyz vidim tu dzungli na nasich silnicich, tak vyjizdim jen kdyz je to opravdu nutne, kdyz muzu dite u nekoho nechat, tak ho nevozim. Kdyz mame jet na vylet a je to daleko, tak radeji nikam nejedu, protoze to neni nutne a co kdyby. Ale takhle se zit neda a moje dite tim jednou bude trpet.
Předchozí