Přidat odpověď

Když byly dceři 3 roky, byli jsme na návštěvě u dědy. Když jsme odešli, tak volal, že se mu ztratilo 600,-, které měl položené na komodě. Ve vzduchu viselo, že to mohl vzít kdokoliv z nás, včetně jeho zcela nové "spolubydlící" (nemáme až tak dobré vztahy). Snažila jsem se z mojí holky dostat, jestli ty peníze viděla, ale nic neřekla, jakoby vůbec nevěděla o čem mluvim. Až druhý den jsem s ní šla k dědovi a zcela normálně se zeptala, jestli neví, kde jsou ty papírky, co tady ležely... Najednou odběhla do ložnice. Schovala je za televizi. V tý době si ještě hodnotu neuvědomovala. Docela se mi pak ulevilo. Takže od té doby ví, že když najde v bytě kováky (třeba když vyndám kapsy při praní kalhot), může si je dát do svojí kasičky (a musí se mně zeptat). Papírových se nesmí dotknout. Ale stejně je nenechávám nikde volně ležet. Momentálně by byl mladší schopnej je rozstříhat....