Přidat názor k článku Mám strach o dítě

Já jsem mívala šílený strach řídit. Autoškola a rodiče tomu výrazně napomohli. Manžel se hrozně snažil, byl trpělivost sama, povzbuzoval, chválil, radil, pomáhal. I auto mi koupil... A já nic, prostě to nešlo, sice jsem byla schopná přejet z ulice do ulice, ale odporem a hrůzou v očích.
Pak jsme jednou vyjeli s kamarády na týden do Paříže. Manžel a jeho kamarád jako řidiči, já a kamarádka jako spokojení cestující. A cestou zpátky se manželovi udělalo špatně, kamarádovi taky (jojo, večeřeli totéž), stáli jsme na odpočívadle a malovali si jak tam ještě dlouho stát budeme. Nakonec jsem se "pochlapila" a sedla za volant s tím, že dojedeme aspoň do nějakého města. Dojeli jsme až do Čech a tam si řízení zase převzal manžel.
A pak přišla nutnost řídit po městě, neb bych nestíhala práci a zvykla jsem si. Ale když můžu, tak řízení nechávám na jiných.