Nejsem praktikující křesťan, ani pokřtěná, ale věřící ano, dokonce i s titulem z teologické fakulty, ale nejsem ochotná bezhlavě věřit všem dogmatům a řídit se heslem opravdu ortodoxních katolíků: "Nediskutuj, nepochybuj, prostě tomu věř!"
Ohledně lidského utrpení bylo mnoho napsáno a neustále to někdo rozebírá, takže se o tom dá mnoho přečíst a nastudovat.
Bůh opravdu nechce, aby někdo trpěl, a kdyby mohl, ani to nepřipustí - je všemohoucí, že?
Je zvláštní, že to je nejčastější a asi i logický argument všech ateistů, nebo pochybujících - Proč to Bůh dopouští, když to není jeho vůle?
Lidé jsou Boží děti. Bůh má tedy podle všeho několik milard dětí. Ano, když je všemohoucí, teoreticky by měl zvládat provázet každého jednotlivého človíčka, jenže On je ve smyslu rodičovství otec jako každý jiný a žádný otec není schopen zajistit u svých dětí 100% štěstí, zdraví, dlouhá léta. To je jedna věc.
Další - zlé věci se dít musí, ale způsobují je lidé, nikoli Bůh. Kdyby každého psychopata sejmul Pánbůh bleskem, ocitáme se v Řeckých bájích, nikoli v reálném životě.
Zlé věci také mají učit člověka pokoře, ač je to občas dost drsné.
Na závěr doporučuji poslechnout si Krylovo Děkuji a přečíst si v Bibli knihu JOB...
A úplně na závěr - nikomu nevnucuji svůj názor. Ani já se totiž nedokážu dost dobře vyrovnat s utrpením, především dětí, zvířat a starých lidí...proto odjakživa hledám možnosti vysvětlení... Je to složitější než šmahem odmávnout věřící jako pomatené blázny a "odsoudit" Boha jako krutého vládce, který s jistým zadostiučiněním hledí na utrpení těch, které stvořil k obrazu svému, ale hodně to pomáhá v těžkých životních situacích...