Přidat názor k článku Mám strach o dítě

Natanelo, v kostele, kam občas chodíme na bohoslužby, je "tablo" místní věřící obce. Nad lidmi na zemi se vznášejí ti již zemřelí s křídly. Nejmladšímu andílkovi je tam asi tak tři roky. Je to strašně smutné, ale zároveň se mi líbí, že má prostě své místo na té nástěnce a smutku tu nikdo neuhýbá. I tohle totiž patří k životu. Co se stane s tvou vírou, až ti něco dobře nedopadne? Nedávno jsem četla výrok nějakého teologa, snad Tomáše Halíka?, který se mi moc líbil. Bylo to něco v tom smyslu, že víra v Boha neznamená, že věříme, že nás budou potkávat jen dobré věci, ale že věříme, že i věci tragické mají svůj smysl. Nezlob se, ale mám dojem, že lidé jako ty o svou víru snadno přijdou právě v konfrontaci s nějakou životní tragédií. Už jsem to i ve svém okolí zažila. Tím, že věříš, podle mě nepožíváš žádné zvláštní Boží ochrany. Bůh přece miluje věřící i nevěřící.