Magggi, já to i jako nevěřící cítím podobně. Jen bych to v nějaké velmi kritické chvíli nikomu takhle neříkala. Raději bych neříkala nic. Často se mi stává, že tu na Rodince čtu nějaký velmi smutný a působivý článek, který mě velmi dojme. Nenapadají mě ale vhodná slova, kterými bych ho okomentovala, a tak třeba raději nenapíšu nic, než abych napsala něco hodně blbého. A ve skutečném životě se to snažím dělat stejně, jen mi to sem tam nikdy nevyjde. Ale říkám si, že když se snažím, tak ujedu jednou, když ne, ujedu mnohokrát, a tak té snahy nelituju.
Předchozí