Přidat odpověď

Jakztakz, nejdřív jsi psala, že ti jde o to, že ti lže. Jako důvod jsi uvedla, že jde o nepodstatnou věc, blbost, kterou jsi teďkom překvalifikovala na pokus o rande. Takže jde o to, že tím možným randem zpochybnil váš vztah? Lhaní je tedy vedlejší, spíš ten nedůležitý prvek, krom toho možná skutečně lže, aby tě zbytečně nerozčílil.

Jestli ti to nedá spát a nejsi schopná to pustit, tak to na něj vybal, je evidentní, že sám se k tomu nepřizná, když už jsi mu k tomu dala x možností.

Nemusíš mu přeci říkat odkud to víš, tady taky píšeš „zdroj“, že je to z půlročním zpoždním je evidentně nepodstatné, když tě to takhle žere …

Záleží jak mu to řekneš, velmi na tom záleží. Přiznala bych svůj možná přehnaně podezřívavý postoj k celé situaci, ale vzhledem k tomu, že ti zalhal tak jsi začala pochybovat. Že nechceš hysterčit, ale je pro tebe důležitá upřímnost atd.
A připravila bych se na to, že se možná dovíš, že to byla jen nějaká nedůležitá schůzka, co pak, budeš mu věřit nebo ne? V tom případě bych se mu omluvila a přitulila ... nic na tom není.
Pokud by to bylo rande, co to pro tebe resp. váš vztah znamená (?), možná to byl jeho omyl, ví to a nechce se přiznat, pač tuší, že bys to nerozdýchala ...

Jo a tyhle rozhovory na férovku se většinou neobejdou bez celkové diskuse o vztahu jako takovém (kdo co očekává), někdo chce třeba upřímnost za každou cenu, pak musí umět na tu nepříjemnou pravdu reagovat a často i odpustit ... mohl udělat chybu on, možná ji děláš ty, že ho podezíráš ...