Asi budu vypadat se svým názorem tady poněkud konzumně, ale řešením je jezdit nakupovat běžné nákupy autem do velkých hypermarketů, kde můžete jezdit s kočárem jak je libo. Dokonce tam občas dám dětem i rohlík v průběhu nakupování a u pokladny pak řeknu, ať napočítají o ten rohlík víc, nikdy jsem s tím neměl problém, že by mne někdo kvůli tomu považoval za zloděje, dokonce i krabičková pitíčka jsme kolikrát dávali na pás v podobě prázdných krabiček a nikdo se nepozastavoval. Drahé zboží je tam chráněné čipy, mají ochranku, která velké ryby hlídá a matky nebuzeruje. Standardní výbavou je i dětský koutek (t.j. jsou nakupujícím rodinám kladně nakloněni). Malé krámky ve stylu socialistických sámošek používám pouze tehdy, když není zbytí a zkušenost je taková, že zboží je tam výrazně dražší, často prošlé nebo nemají ani rohlíky a šunka bude až zítra. Pokud takové nakupování někomu přijde romantické, tak nic proti, ale racionálně uvažující člověk se tomu spíš vyhýbá. Hypermarket má samozřejmě také spoustu nevýhod, ale dnešní praxe je taková, že malý krámek není nějaká supr nekonvenční alternativa podporující soukromé podnikání, která si získává své náročné zákazníky, ale spíš post-socialistická relikvie, která v dnešní době nemá právo na existenci. Přeškrtnutý kočárek na dveřích tuto zaostalost jen podtrhuje.
Předchozí