Přidat názor k článku Matka s kočárkem - obtížný hmyz?

Souhlasím, je to hodně otázka sebevědomí!!!
Ovšem - nikdo člověku nemůže vyčítat, že po mnoha probdělých nocích zrovna sebevědomím neoplývá, a prostě lidské nálady bývají dosti vrtkavé, že:-)
Ale na druhou stranu - moje "kočárkové doby" zažily snad jen párkrát, že jsem nemohla nastoupit do autobusu - byl tam jen řidič popř. pár lidí ve předu, kteří až po delší době zareagovali na moje volání. Na druhou stranu - vychovávám budoucího daňového poplatníka, takže právo na pomoc od ostatních si prostě osobuju a basta! :-)))) chce to místy i kus drzosti.
V obchodech je to už někdy horší...:( bohudíky, s tím zkušenost nemám.
Taky ale musím přiznat, že druhé dítko jsem takřka výhradně nosila v šátku (do batohu se taky dá dobře nakupovat - hůř se to ale táhne domů:))
a i u prvního - výměnu hlubokého kočáru za golfky (tj. soběstačnost za všech okolností) jsem pocítila velmi příjemně!
Hlavně možnost kus přenést a zajet si i sama po úzkých pěšinkách tam, kam to s hlubokým nejde.
Přeju rozhodně pevné nervy a nevěřím, že by "svět byl stále zkaženější"!
Snad už Sokrates tohle říkal o mládeži, ne?!
Hlavu vzhůru, bude líp, a nenech se odradit :o)
Držím palce :)
est.