Ahoj,
my už sice kočárek používáme zřídka, ale za poslední dva roky jsem s ním vjela prakticky všude, nejdřív vjela a pak se zeptala - můžem s kočárkem,že? Kdybych se zeptala dopředu je mi jasné jak bychom dopadly. S pomocí jsem se za dlouhé dva roky setkala opravdu jen několikrát a zvykla jsem si na ní nečekat a spoléhnout se jen na sebe. Můžu říct, že jsem byla často pěkně utahaná, když jsem táhla kočár i s malou někam do patra - že jsem blbá - jednodušše na novej bychom neměly a že bych malou nechala někde venku nepřipadalo v úvahu, takže mi z toho věčnýho tahání klesla děloha a záda taky dostala zabrat. Nejvíc mě to zarazilo u dětské lékařky - ordinace v druhém patře a po kočárkárně ani vidu ani slechu... Nedávno jsem byla v jednom obchodě, sama bez dcerky a probírala jsem něco s prodavačkou, když dovnitř vjela mladá maminka s kočárkem, prodavačka ji okřikla, že kočárkem všechno zašpiní ať ho nechá venku a že už vytírala a budou brzo zavírat - podotýkám, že byly 4 hodiny a zavírá se v 6. Mladá matka zamáčkla slzu i s kočárkem vycouvala z obchodu ana rozlouženou srazila (nechtěně) stojan s plavkami. Prodavačka odtušila - Ty mladý matky s kočárkama mi lezou na nervy.... Nic jsem si nekoupila a v tom obchodě už si ani nic nekoupím. Nedejte se holky!!!!!!!!!
Předchozí