Já metodu pevného objetí nepraktikuju, nemyslím, že starší syn je na to správný typ. Ale jednou to bylo aplikováno na mně a fungovalo to naprosto skvěle! Tenkrát, to jsme snad ještě ani neměli děti, jsem se doma nějak rozčilovala, asi kvůli úklidu. Láteřila jsem čím dál tím víc, přitom jsem uklízela, ovšem to mě neuklidňovalo, ale naopak dostalo do varu. Nakonec jsem ručník, který jsem zrovna chtěla dát do skříně, hodila po manželovi a pak shodila na zem židli. Můj muž byl několika skoky u mě, objal mě a tím mi zabránil v dalším řádění. Můj běsný stav mě okamžitě opustil, cítila jsem se tak příjemně a pohodlně v tom objetí. Nikdy předtím ani potom se to nestalo (ostatně obvykle není důvod mě takto "pacifikovat"). Ale na základě této zkušenosti se mi zdá, že na pevném objetí může něco být.
Předchozí