Už jsem se s tím setkala, názor typu: ale ty jako rodič nemáš být šéf ale partner. Tak s tímhle názorem zásadně nesouhlasím. A to si nemyslím, že bych byla nějaký ředitel zeměkoule. Prostě někdo společnost jménem "rodina" kaučovat musí. Někdo tam musí rozhodovat . Samozřejmě v nějakých situacích je možné a účelné debatovat a společně se rozhodnout, ale v některých ne. Staletí děti musely poslouchat, musely respektovat rozhodnutí svých rodičů , děti byly vlastně ty poslední v řadě a tam bylo jejich místo ( jestli byly šťastné neřeším, ale byly většinou poslušnější než dnes, lépe s es nimi žilo). Dnes se neustále s dětmi diskutuje ( sama to dělám) a berou se ohledy na to "co dítě" ale dítě téměř nikdy nebere ohledy na to co rodič. Z dětí rostou sice děti s vlastními názory, sebevědomé atd. ale žít s nimi je mnohdy velmi obtížné. Myslím si , že je spousta věcí , o kterých by děti neměly diskutovat a prostě je udělat...
Předchozí