Ten "popis svobody rodiče" jsem psala jako nadsázku, ale on docela sedí. Ovšem postupně se lepším, na začátku jsem nejedla, protože jsem si nestíhala vařit, teď už jen bojuju o to, kdy přesně budu obědvat a většinou se někam mezi dvanáctou a třetí vejdu.
A mám veliký vzor: svou švagrovku a její tři děti. Když jsem se jí po narození malé ptala, jak je to možné, že ona tak v pohodě zvládá a já jsem s jedním dítětem úplně mimo, rozchechtala se a prohlásila, že jsem ji jenom neviděla s prvním dítětem v jedenáct v županu úplně poblitou a ve tři chroustající sušenku jako první jídlo dne. Takže na rozvíjení dovedností praxí já hodně spoléhám.