Nedá mi to... asi jsi v tom, Evo, nevinně, ale já považuju to, že většina matek myslí především na své děti, za natolik samozřejmé, že ani nemají potřebu to hlásat do světa.
Ale považuji za velice důležité umět myslet V TÉ SPRÁVNÉ MÍŘE i na sebe. Když se někomu cele obětujeme, ten někdo si té oběti ani toho obětujícího se zpravidla ani neváží. A jaký signál tím pak vysíláme svému dítěti? Vidím toho pár příkladů okolo sebe - děti, které mají doma první poslední, vždycky jsou ony na prvním místě, pak dlouho nic a pak tatínek s maminkou, mají většinou dost velké problémy s tím, jak ukočírovat samy sebe.
Myslím, že u většiny z těch, co sem píšou, se nedá mluvit o tom, že by se svým dětem nevěnovaly, nevím o nikom, kdo by dal dítě chůvě a chodil od osmi do osmi do práce.
O těch tatíncích to vůbec není od tématu. Tatínek je taky rodič, taky to svoje robátko zplodil a taky má za něj odpovědnost. Proto nevidím důvod, proč ho ze starosti o dítě a domácnost "vynechávat".
CHápu, co jsi chtěla říct, že když si už někdo pořídí malé děti, měl by si najít čas na to, aby se věnoval především jim. V tom s Tebou naprosto souhlasím, ale domnívám se, že je řada různých forem, jak toto uskutečnit, a nikoli jen jedna jediná.
Předchozí