Přidat názor k článku Respektující výchova očima (mírně) poučeného rodiče

Já jsem ji četla, ale inspirativní byla zcela nepatrně. Tedy některé zmiňované věci dělám i bez knihy - třeba omlouvám se dítěti, když od něj něco chci, nejprve ho požádám, poděkuji... Ale prostě není to 100% rovnocenný vztah a nikdy být nemůže, už proto, že mám za něj zodpovědnost a ono za mě ne. A také není pravda, že si vždy vybere správné řešení nebo že je čas a možnost nechat si vyzkoušet bez vážných následků špatnou cestu a natlouci si nos. Zvlášť pokud jeho rozhodnutí neovlivňuje jen jeho ,ale celou rodinu (ale to už psala třeba jedna jiná maminka v reakci na můj loňský článek).
Od té doby, co bylo dceři tak ty 3,5 roku konfliktů výrazně ubylo, ale třeba při hladu, únavě, když nemá svůj den a vzteká se už před snídaní... A to nemusím být v práci v hodinu H, tak je mi jedno, že se vypravujeme o 10 min déle...
Prostě nesedí mi to a používat to jako celek nehodlám.