Ne každý může jezdit autem - ne každý ho má a ne každý má řidičák. Takže když chci do hypermarketu, stejně musím jet MHD. A v místě bydliště: obchůdky se schody. Pošta se schody. Všechno se schody. Nejvíc schodů vede do hračkářství, ale tam stejně nic nemají. Pro mě, když jsem byla těhotná a s kočárkem, to bylo docela drsné období. Přestala jsem jezdit se starším dítětem plavat, protože bych už tak náročnou cestu nezvládala. Do metra se bojím (Smíchovské nádraží je opravdu prima - těch schodů tam je...) a přestupovat z autobusu na tramvaj, pak na druhou tramvaj... a ta představa, že to budu muset absolvovat znovu na zpáteční cestě... Byl to pro mě velký stres. A k tomu si muset téměř pokaždé říkat o pomoc, to už si člověk připadá trochu jako magor. Jsem zvědavá, jak se situace změní, když to teď bude s kočárkem a dítětem teprve krátce na vlastních nohou. Asi se nehnu z domova.
Předchozí