Přidat odpověď

no bodejť, ve 30-ti znavení životem. Já to chápu, x let jsem nestíhala a nemohla a neuměla odpočívat, pak mne sestřelila deprese a to byste se divily.

Aktuálně mám pocit, že krom práce toho potřebuju stihnout TOLIK, že můj den má nějakou divnou matematickou vadu, ale neničí mne to, baví.

V tomhle je smůla, že chlapi tohle sami málokdy rozeznají, přibrždění.

A p.s. zase znám takovou, co jí manžel o víkendech říká to samý a ta ho tak prohání po výletech, sportech, kultuře, že v klidu přežije doma do čtvrtka, ve čtvrtek prohlásí, že je unavenej, pátek přežije a sobota zase jede...
Nedávno prohlásil, že mu to sice pomáhá, nepřipadá si proti kolegům jak mátoha, ale kdyby mi nechala jeden den o víkendu na spaní, taky dobrý ) ale nevypadá otráveně)