Přidat odpověď

jo, souhlasím. Musím říct že teda tenkrát jsme nevychytali moc počasí :-( na tý dovče, takže to svádělo tím víc, ale jak jsem smrděla ten rok doma tak já bych chodila venku i v hromobití, hlavně že jsme byli někde jinde.
Na druhou stranu, když je nějaká práce, tak to on máknout umí, a i ho to baví (předělávání v bytě, na pozemku - ať už hrubá práce - kopání, řezání, nebo elektrikařina). Ale panelák - to je dost hrob, tady není kde a co, takže je děsně jednoduchý říct jsem unavenej a jít hajat. Takže se na jednu stranu děsím toho až začnem doopravdy stavět, že budu na děti sama jelikož bude pořád na stavbě, na druhou stranu vím, že mu to půjde k duhu mnohem líp než nicnedělání v paneláku. Pinožení á lá jídlo-nádobí-prádlo-žehlení-úklid kvůli kterému mám já pořád co na práci (kdybych chtěla ) to on nemá, resp. udělá když ho o něco požádám, ale sám to v merku nemá.

I když vlastně - s tím čerstvým vzduchem - když se mi rozjíždí migréna a já ji jdu v dobré víře "vyvětrat", obvykle se mi nezadaří a vracím se ještě s větším bolehlavem, na to mi pohyb venku nefunguje.