Já jsem ze zájmu absolvovala 2 podobné kurzy "Respektovat a být respektován" a "Kurz efektivního rodičovství". Oba jsou zajímavé, mají společná témata "tresty, nefektivní komunikace, pochvala", ale v něčem se přeci jen trochu liší. V tom prvním nás bylo skoro 40, já jsem po hodině přednášky už koukala z okna, protože jsem neposeda a cvičné věty se mi moc psát nechtělo, na rozebírání situací z domova jsem před tolika cizími lidmi neměla moc odvahu. V tom druhém nás bylo podstatně míň, asi 13, z většiny účastnic se staly po devíti setkáních mé blízké přítelkyně. Hodně jsme dělaly prožitkové hry - třeba jak podobná je situace z mého zaměstnání a jak se v ní cítím se sitaucí u nás doma. A ten pocit, který jsem si v té hře prožila, se mi často jako spuštěním knoflíku v podobné situaci doma okamžitě vybaví! a to je potom fofr v mých reakcích
)) A dělaly jsme cvičení v malých skupinkách, byla tam legrace, občas i vážno - to když některá z nás přinesla komplikovanější situaci z rodiny a my to všechny cítily s ní. Měly jsme i dost času na to probrat proč to či ono nefunguje, když to párkrát nezabralo. Snad úplně nejvíc mi daly dvě témata o pochopení chování dětí, které my rodiče označujeme za nežádoucí (co je za tím, že se mi něco můj syn udělá natruc, nejen jak s tím naložit) a téma jak udělat sobě dobře coby rodiči, kde čerpat sílu i když tu jsem docela dost dobře čerpala i ze spoluúčastnic kurzu).
Takže já, neposedům, jako jsem já, doporučuji ten druhý!