Přidat odpověď

Žijeme si docela dobře.

My spíme na interiérovém patře ve výšce 2,0 m, napříč přes půl pokoje (výška 3,0 m, šířka 3,3m), vedle nás se to o schůdek (20 cm) zvedá kvůli vysokým dveřím a tak vzniká jakási police vedle nás a zároveň úložiště na krámy cca 1,20 velký a 90 cm vysoký. Patro to bylo luxusní, i když ho truhlář postavil z trámů o kterých se jiný ptal, zda tam nepojede vlak (20x10 cm), čímž jsme stratily dost výšky. Má to své mouchy, například kvůli nepatrnému prověšování té úložné části vypadávají, nebo se příčí dveře. Byl to jinak ale opravdu Pat a Mat, 3x se prosekal do jiné místnosti, nemá to úplně vodorovné, šlo to o moc lépe, nakonec to vzdal (měl už skoro vše zaplacené a dostal jinou zakázku...) lakoval jsem to sám. Bohužel to bude chtít při stěhování majitel sundat (a to jsme ho měli povolené), asi budeme mít táborák.... Pod ním sedačka a skříň, pár polic mezi zdí a skříní, v druhé půlce pokoje 2 stoly a menší deska z OBI přidělaná ke skříni a na kontejnerku z Tesca, každoročně jde dolů kvůli stromečku, slouží jako stolek pro dceru. Hlavní problém je, že nemají kam dát školní věci, každý má 3 šuplíky a tašku...

Do předsíně jsme přitáhli od prababičky starou skříň (cca 70 cm hlubokou) a jako nástavce na ní dvě menší, se šuplíky a dveřmi. Dole dětské věci, včetně sezóních, lux, ... nahoře boty, lyžáky, ... uprostřed šroubky matičky...

Pak je tam ještě jedna vestavěná skříň. Když tak pomalu balíme, tak jsme se nestačili divit, co jsme natahali. Bohužel máme různě nekonfekční velikosti, takže ještě dlouho po socíku panovalo shánění a ukládání. Navíc děti máme z poloviny oblečené "od popelnice" (vč. seconhandu), řadu věcí jsme dostali.

V kuchyni děti spí na palandě (německá, odpovídá cca vzoru Felix), jenže už jim prasklo pár lamel dole jedno prkno drží jen na 1 šroubu. Hlavu mají u ledničky (syn má na ní lampičku a knihovnu - lovení časopisů z výměníku). Mezi ledničkou a linkou je 90 cm, což je vedle dveří nejkritičtější místo. Když chci projít, musí manželka ven, nebo nastávají velmi těsné scény.... Na konci kuchyně stůl pro 4 lidi. Dcera si stěžovala, zda usne bez vrčení ledničky...

Celý byt je trvale pokryt šatstvem (každý to mrskne přes nějakou židli), léky (děti i my jich máme bednu), výrobky... Malý byt svádí ke strašnému bordelářství a to mohu říci, že u nás to zdaleka není nejhorší, protože jsme se v tom snažili udržet vkus. Máme přátele z opravdu chudých a početných rodin, kde na stejném prostoru žijí 3 děti a mají to každý pes jiná ves, jinde jsou zase zaměřeni na charitu tak, že prostě si nic nového nekoupí (magnetická tabule ze starého víka od sporáku...) - jsou moc šikovní, vše opraví, ale nějak jim nevadí ten nelad. Podobně i mezi samoživitelkami...