Přidat odpověď

Hanko, bydlím skoro 300 km od rodičů. Přijde mi, že až teď po šesti letech mám kolem sebe opravdu pár kamarádek, které můžu navštívit je-li mi ouvej a jednu, o které s větším a větším postupem času můžu říct, že se jí můžu svěřit i s nevětší bolístkou a vnitřně začínám nabývat pocitu, že jsem možná nej. kamarádku našla i tady Jinak vůbec nejlepší z nejlepších kamarádek mám na doma u rodičů - kámošku, kterou jsem si našla ve svých 2 letech a musím zaťukat, ale spoustu kamarádek mám opravdu v místě rodiště - udržujeme kontakty po netu... ale člověk potřebuje mít přátele i blízko okolo sebe na daleko to prostě není ono. Podle mě to chce čas! A hlavně já třeba onu zmiňovanou kamarádku nezískala přes děti- dotyčná už má děti dospělé; přes děšti mám jen obyč.kámošky, kterých si vážím taky, ale nejde říct "nej"