Taky mám dvojče, jsme identická dvojčata. Chodily jsme spolu na gymnázium, ale pak jsme každá zvolily jinou vysokou školu, i když ve stejném městě.
Já jsem učitelka, sestra je lékařka. Já jsem se vdala ve třiadvaceti, sestra o více než deset let později. Ale nakonec to vypadá, že počet dětí budeme mít možná stejný. :o))
Nevím samozřejmě, jaké to je nemít dvojče, jen mohu říct, že vztah se sestrou se nedá srovnat se vztahem k mladšímu bratrovi. Je to úplně o něčem jiném, i když jsme se v dětství často praly a nesnášely, jsme takříkajíc naladěny na jednu vlnu.
Také sestřiny děti vnímám tak trošku zvláštně - uvědomuji si, že geneticky jsou to vlastně jakoby moje děti, taky jsou mi samozřejmě dost podöbné, jak by ne.
Předchozí