Přidat odpověď

Já osobně jsem si tedy s dýcháním nedělala hlavu a dýchala jsem tak, jak mi to bylo příjemné, a zřejmě dobře, když PA nic na to neříkala. Myslím, že hodně věcí ženská sama vycítí u porodu...dělá přirozeně to, co jí přináší úlevu. Rodila jsem přirozeně bez epidurálu, ale sama si nedovedu vybavit jak a kdy jsem dýchala, prostě jsem o tom nepřemýšlela. Stejně tak si myslím, že u druhého porodu to může být klidně jiné a co se mi osvědčilo předtím, tak mi příjemné třeba teď nebude.

Největší úlevu mi při kontrakcích přinášela poloha vestoje předkloněná a zapřená o nějaká madla a manžel mi vší silou tlačil na bedra, aby přehlušil křížové bolesti. Chudák byl z toho sedřený jako kůň a pak se smál, že si tak přítomnost u porodu nepředstavoval...myslel si, že bude jen pobíhat s foťákem

Na porodní lůžko jsem lehla, až když miminko potřebovalo dorotovat...tak jsem se položila na bok...PA na mě dokonce dala peřinu, aby mi bylo příjemně. Dceru jsem pak vytlačila v poloze na zádech vleže nebo pololeže, taky nevím, jak to nazvat. nepřišlo mi to jako blbá poloha, ale neměla jsem čas o tom přemýšlet.
Vím, že jsem pak četla hodnocení naší porodky a nějaký manžel tam psal poděkování za to, že jeho manželce umožnili porodit vkleče na žíněnce, takže si myslím, že hodně záleží na domluvě. Alespoň v naší porodce mi přišli hodně ochotní a svolní plnit přání rodičky.
Na nástřih se mě dr. taky zeptala, jestli s tím souhlasím...nedělala nic rutinně.