Přidat odpověď

Mně to úchylný přijde,víc jsem neřekla..Ale asi to bude i v rozdílném chápání "obýváku a kuchyně"
Vždycky jsme měli spojenej obývák s kuchyní a pro mě to je zkrátka prostor, kde spolu rodina "žije", spolu a společně. Nevím,k čemu jinýmu bych jinak obývák potřebovala,na televizi se prakticky nedíváme. Takže jeden si tu modeluje,druhej staví lego,třetí krámuje panenky, další si vyplňuje papíry do práce a jinej třeba vaří...Hračky jsou všude, uklízí se prostě až večer a to jednoduše, prostě se to naháže do beden a hotovo.Dát dítěti jen jednu hračku a trvat na úklidu,než si vytáhne druhou,je ujetý, sice máš uklizeno,ale v dítěti potlačuješ všechno, včetně fantazie...Moje děti si postaví bungr, pak si jdou pro vláčky, k tomu potřebujou panáčky z lega a švihadlo, chybí jim nádražák,tak si ho vyrobí z modelíny, potřebujou pořádně zatroubit, aby vlak jel,tak si vezmou trumpetku, lidi z vlaku mají hlad, taky vytáhnou mističky a lžíce...