Přidat odpověď

Boleslavko, to samozrejme je pravda, ze hloupost (ci presneji ctenarska inkompetence) a neuroticka reakce na tema "porod" ke kazdemu citlivemu tematu patri, nicmene, si myslim, ze zodpovednost je na take na strane autoru snazit se lidi nenastvavat tak, aby i celkem chytri a vyrovnani lidi nevideli rude a nesahali po zkratkovitych zaverech. Totiz kdyz zena, precte obecne tvrzeni, ze postup X (ktery byl na nej a jeji dite aplikovan), ma nasledek Y, pak jeji mozne reakce bude nasledujici: 1) rekne si, ze tvrzeni je generalizujici, a mozne recene v upresnujicim kontextu, ale take to odpovida jeji emocem a zkusenostem a mozna na tom neco bude, 2) rekne si, ze ona takove nasledky nezazila, totiz je to blbost. Prvni skupina bude vmanipulovana tvrzeni hajit, druha bude jeji snahu zesmesnovat a i prostrednictvim podobne nemoznych generalizaci. Male mnozstvi zvedavejsich sahne po literature a bude hledat upresneni, v rozestvane atmosfere celkem mizivym uspechem cokoliv vysvetlit.

Ja mam ten pocit velice dlouho: jedina ceska knizka, kterou jsem cetla pred prvnim porodem byla "Pocatky naseho dusevniho zivota", k tomu jsem cetla Odenta a spoustu britskych autoru, kterym mam vice naklonost. Mela jsem sice radost a (falesnou) duveru, ze Langmayer a Matejicek informovaly ceskou verejnost vcasne a dostatecne o "prirozenych" metodach, ale zaroven ta kniha mi prisla nesnesitelne rigidni ve trideni na "zdrave" a "nezdrave", zpusobem dobry-spatny. Podobne jsem se cukla kdyz jsem cetla V. Marka. Mladsi autori jsou jeste publicisticky mlade, a snad se uci a nauci si, ale mam pocit, ze ten stereotyp jednoznacne hodnotici generalizace zatim nikdo nerozbil.