Jo, jo...
Nezbývá mi, než s tebou souhlasit... Bydlela jsem v Praze asi do Filípkových 9-ti měsíců. Pak jsem se přestěhovala do malého města (cca 17000 obyvatel), kde jsem oproti Praze narazila na spoustu problémů s kočárkem...
1) MHD - několikrát se mi stalo, že mě řidič ODMÍTL pustit do autobusu s kočárkem s vysvětlením, že tam na kočárek prostě není místo (zrovna jsem potřebovala s malým jet do okresního města na kardiologii). No, stálo mě to hodně nervů a zvýšení hlasu, ale právo jet v tomto autobuse jsem si vybojovala. Další zarážející zkušenost byla, že za kočárek se platí jako za zavazadlo (?!), což sice chápu, ale moc na hrdosti mi to nepřidalo. Teď už si z toho dělám legraci a přes celý autobus křičím, že jsem "ta se zavazadlem a jedu tam a tam" :D... Lidi jsou tu asi taky jiná odrůda, sice na mou několikrát opakovanou prosbu pomůžou, ale ty xichty... Musím ale na druhou stranu pochválit jednoho konkrétního řidiče, který mi několikrát popojížděl s autobusem, abych s kočárkem mohla skrz rozbitou silnici najet...
2) OBCHODY - přeškrtnutý kočárek ignoruji. Ale u jednoho obchodu mají zdvořilou výzvu, ať maminky zanechají kočárek u vchodu (je to obchod se sklem a keramikou, takže chápu). Jaké ale bylo moje překvapení, když jsem chtěla najet do prodejny a umístit kočárek u vchodu UVNITŘ a mladá prodavačka na mě zcela nevybíravými slovy začala řvát, že si ten kočár mám nechat VENKU u vchodu, že to snad nemyslím vážně, vjet jim do krámu, že ušpiním podlahu... Ach jo... Samozřejmě došlo na ostřejší výměnu názorů, po které do tohoto obchodu už opravdu ani nepáchnu... Spousta obchodů tady je "za schody", sociálka má 23 strmých schodů, hned úzké dveře, hned 5 schodů, hned úzké dveře, chodba... Tak tam to řeším řetízkem na kolo, kterým svůj kočár připoutám k zábradlím a dítě si vynesu nahoru... Na moje námitky totiž bylo reagováno tak, že "prostě nemají jiné adekvátní prostory, ani potřebné finance k rekonstrukci stávajícího přístupu" atd. atd...
--
Myslím, že není problém jen v místě tvého bydliště, ale hlavně v tom, kolik se na tomto místě urodí jiných dítek. V Praze jsem si připadala jako HVĚZDA už když jsem byla těhotná, těch obdivných pohledů (hele, budoucí maminka, jéééé, ta má bříško) a pak i jako čerstvá maminka (jéééé, ta paní má krásný miminko), tady, kde je dětí víc, než dost (mnoho mých spoluobčanů má více než 4 děti) jsem brána doslova jako obtížný parazit, kterého je nutno slovně eliminovat ještě dřív, než stačí otevřít pusu... Nevím, jak to budu řešit, až budu mít dítě špatně chodící a další v kočáru, možná o tom ještě napíšu.
---
Jen jsem chtěla vyjádřit svůj názor a možná si i trošičku postěžovat, když jinak není komu :D
Mějte se hrozně krásně, děťátka ať rostou jako z vody a ZDAR nízkopodlažním autobusům a bezbariérovým přístupům (věc mně teď zcela neznámá)...
Čau Dana
Předchozí