Přidat odpověď

Ono hlavně strašně záleží na výkladu.
Nedávno jsem se tu v jedné diskusi kriticky vyjádřila k metodě PPR používané z náboženských důvodů. Rozumím tomu, že se někdo rozhodne mít pohlavní styk až po svatbě, i když sama bych na to nepřistoupila. Ale přijde mi hrozné a nepřijatelné po lidech chtít, kdyby nemohli mít před svatbou ABSOLUTNĚ ŽÁDNÝ sex a po svatbě by se směli milovat jen PÁR DNŮ V MĚSÍCI, protože to odporuje lidské přirozenosti. Jedna křesťanka mi na to odpověděla, že sex sice patří až do manželství, ale že v manželské ložnici je povoleno vše, co se manželům líbí, a proto křesťané smějí používat kondom a HA, protože rozumná církev se snaží hledat řešení prospěšná pro věřící a nedrží se dogmat papeže, který v manželství nikdy nežil.

Model: sebeuspokojování v souladu s potřebami daného člověka - jen některé sexuální praktiky před svatbou (a už mi mnoho křesťanů potvrdilo, že spousta věcí je dovolena už před svatbou) - pohlavní styk po svatbě - sexuální život takový, jak se to oběma manželům líbí - mi už naproti tomu přijde realizovatelný.

Kdyby totiž církev příliš lpěla na některých dogmatech, tak bude věřící naopak ztrácet.

Z mého pohledu není hřích se sám uspokojovat, ale naopak dětem a dospívajícím vykládat, že je to hnusné a že se to nesmí.