Přidat odpověď
If, už jsem na jiné diskuzi zaregistrovala váš problém.
Jasně si vybavuju ty pocity, kdy synovi vrstevníci mluvili s více než ročním předstihem a on ani ň.
Já četla, zpívala, povídala celé dny , ty mluvící čučeli na bednu a rodiče jejich slovní zásobu moc nerozvíjeli. Proč teda zrovna já, proč? Tím jsem se docela trápila.
Pak jsme začali chodit do Motola na cvičení (nikterak se řeči netýkalo) a já tam viděla ochrnuté děti, které se bez pomoci ani nenajedli, v deseti měli pleny, na vozíku, bez šance zlepšení...
Tenkrát jsem si řekla, že řeč je to poslední, čím bych se měla u syna zabývat.
If, držím palce, ať děláte pokroky. Určitě se dostaví!
Předchozí