Přidat odpověď

tak trávení času s týmem by mě taky krkalo - v etickém kodexu. Buď to mám ve smlouvě - tj. přistoupila jsem na to před nástupem do zam. poměru, tudíž to budu dělat, nebo to ve smlouvě nemám, k ničemu jsem se nezavázala a dělat to nebudu.

K oblékání podobně - buď mi firma - opět v pracovní smlouvě - sdělí co je jaksi "nevhodné" a v čem chodit do práce NEMÁM (obecně - odhalující výstřihy například, nebo podpatky vyšší než xxCm), a já zhoanotím zda jsem ochotna to tolerovat (takže budu do práce chodit v té jedné halence a jedněch kalhotech co vyhovují a zaměstnavatel bude muset držet ústa), tak proč ne. Pokud má firma dojem, že mi má ditkovat co do práce nosit MÁM, tak mi to buď koupí ("mundůry" u McDonalds) nebo mi dá takové finance na rok, ze kterých si ho pořídím. Jinak má smolíka pacholíka - za svoje peníze si koupím oblečení jaký mi sluší a nebo jaký chci.

Tyhle zavlečený "firemní kultury" jsou občas na blití. Např. v naší firmě (dceřinná spol. německé "matky") musela zachovávat německý FIRMASTANDARD i v takových pitomostech jakou barvu mají mít dvířka kuchyňek kde si zaměstnanec může uvařit kafčo, a jaké kancelářské kytky tam můžem nebo nemůžem mít, včetně doporučení mít v pracovně ředitele akvárium (německej ředitel ho měl).