Amy, podle mého je to kus od kusu. Moje první MD trvala devět měsíců, pak návrat na full time do práce. Měla jsem jen jedno dítě, takže denně tříhodinové procházky s kočárem (a já chodím celkem rychle, takže každý den tak 15 km, takže když jsem se vracela do práce, měla jsem mnohem lepší postavu než před otěhotněním. První syn spal od šesti neděl cca 20 hodin denně, celou noc, takže jsem se krásně vyspinkala, byla to fakt dovolená. Po nástupu do práce jsem ho viděla od pondělka do čtvrtka tak hodinu večer a pak o víkendech, pokud nebyla nějaká nouzovka. Žvatlání a pak mluvení mi přišlo každodenně roztomilé.
Druhá MD trvala šest měsíců, pak návrat na třetinový, od ledna půl úvazek (jiné, mnohem pohodovější zaměstnání). Chlapec od malička ukřičený, první tři měsíce v noci vstával 3 -4 krát, pak tak 2 - 3 krát. Strašně blil, takže neustálé převlékání. K tomu prvňáček, zvykání na školu, kroužky. Takže každodenní tříhodinové procházky fakt nešly. Postava se mi nevzpamatovala doteď, ale už jsem najela na tvrdý režim, málo žeru a každý večer cvičím a výsledky jsou už vidět (taky je mi čtyřicet a jde to holt hůř než před osmi lety). Pracuju tak dvakrát týdně v kanceláři (ne vždy celý den), jedno dopoledne doma s hlídáním a skoro všechny večery aspoň chvilku až jdou kluci spát. Takže jsem s malým vyjma jednoho dne celodenně, a ač mi jeho žvatlání přijde roztomilé, často si přeju ať zmlkne a dá mi pokoj. Například když potřebuju uvařit, uklidit a tak (což u staršího obstarávala teta).
Šedivý vlasy nevím, na melír chodím každé tři měsíce, už ani nevím, jaké mám původní vlasy. Líčím se každý den (jinak nemám oči), v teplákách chodím minimálně. To u obou.
Předchozí