Přidat odpověď

Úvaha není divná. Taky mě to pudí mít děti tři, manžel se se dvěma cítí naplněný.
Vím, že jsem s našima dvěma červíkama naprosto sehraná, na ulici držím každého za jednu ruku, když se potřebují přitulit, mám pro každého půlku klína. A vím, že bych to ani se třetím nijak nedramatizovala a sehráli bysme se. Ale kdyby se manželovi něco stalo, tak prostě nějak cítím, že bych se sama více dětem možná neuměla tak věnovat, že bych je neuměla tak vychovat, já nevím, já si to sama bez manžela neumím představit. Je to zmatený příspěvek. Snad jen stačilo napsat, že Rózu úplně chápu, mám to někde vzadu v hlavě stejně, ale jak je vidět, neumím to rozumně vysvětlit.