Přidat odpověď

To jsme na tom podobně- myslím věkově, jen s tím rozdílem, že třetí mimčo se nám tak nějak neplánovaně přihodilo. Manžel ze začátku tvrdil, že se na to necítí, že je strarý (bylo mu 41, mě 34). Sice jsme si finančně pohoršili, ale zato daleko líp teď zvládáme logistiku - příjezdy a odjezdy dětí do školy a školky, prázdniny atd., takže na druhou stranu máme paradoxně na sebe víc času, než když jsem chodila do práce. Souhlasím, že třetí dítě je za odměnu. Nelituju i proto, když vidím, jak jsou kluci na malýho natěšený a jak hezky si s ním hrají. Přitom spolu se rvou jak koně (je jim skoro 6 a 8 let). Možná, že se to změní, až bude větší a bude jim víc škodit (teď je mu 9 měsíců), ale zatím nestačím zírat, jak se o něj starají.