Mám malou sestru a od jejího narození jsme stále řešili vstup do obchodů s kočárkem. Tam, kde byly uličky sotva pro jednoho člověka, jsme se ani neobtěžovali chodit, ale tam, kde jsme mohli v pohodě brouzdat s kočárkem po obchodě jsme vjeli cedule necedule. Byli jsme totiž vždy připravení se pohádat. Nikdo nenechá svého milovaného drobečka napospas před vchodem (navíc se nám stalo, že nám několikrát z vozíku ukradli hračky apod. - a to jsme ho jen tlačili nebo u něj stáli - co by asi tak mohli udělat, kdyby u miminka nikdo nebyl?). Později, když byla sestra větší (2 roky), přendavali jsme jí spící z auta do vozíku i s dětskou sedačkou. Odmítli jsem jí opět před obchodem nechat. S představou, jak někdo "vyklepává" ze sedačky malé dítě a následně ji krade, jsem vždycky do obchodu vrazila a běda, jak někdo něco řekne. A má rada? Nebuďte "ušlápnuté"! Nikdy je nenechte se po sobě vozit, protože TAKHLE SE NIC NEZMĚNÍ. Vytáhla jsem do boje a nepřestanu.
Předchozí