Přidat odpověď
Tak my máme po dvou klucích holku a jsem ráda, že jsou 3. A ta malá je opravdu za odměnu, je moc hodná, i když kluci byli taky hodní. Ale při tom 3. už si to opravdu užívám, i když je tu ještě dům, pes, dokonč. úpravy kolem domu... Plánovali jsme klasiku 2+2, trochu nás to překvapilo a muž to rozdýchával, ale teď se na malou jenom třepe. Jestli jsou 2 nebo 3 mi přijde skoro jedno (zatím, malá má 9 měs.). Podle mě je největší skok z 1 na 2, člověěk se musí naučit dělit pozornost, děti se dělit mezi sebou a občas se uskrovnit. Paradoxně tím, že jsem doma, byť je víc práce v domácnosti, mám víc času na děti, než když bylo 2. mimi. Asi jsem se nějak naučila plánovat a rozlišovat nezbytné, nutné, běžné a zbytečné . Třetí dítě byl ale náš poslední hrdinský čin. Víc dětí už nebude, počkám si pár let na vnoučata.
Předchozí